﻿<p>$[name] se narodil $[birthDate] v malém městě na úpatí Kavkazu. $[firstName] byl jedináček a syn klavíristy, který se před ruskou revolucí roku 1917 osobně stýkal s velikány ruské hudby, například se Sergejem Rachmaninovem. Proto $[firstName] v dětství o letectví nejevil zájem. Volný čas věnoval zdokonalování hudebních schopností, v čemž jej silně podporoval otec, který se z učitele hudby vypracoval až na místo v sovětském ministerstvu kultury.</p>
<p>Po dokončení střední školy získal $[firstName] místo na Moskevské konzervatoři, kde chtěl následovat otcovy kroky a stát se uznávaným hudebníkem. $[firstName] však žil v době, kdy sovětskou mládež v té době zachvátilo nadšení pro letectví a vláda jej podporovala zakládáním nesčetných aeroklubů po celé zemi. Přestože $[lastName] věnoval studiu hudby mnoho času a úsilí, odchodu z konzervatoře a nástupu do pilotního výcviku nikdy nelitoval.</p>
<p>Výcvik v Saratově zvládl $[firstName] bez větších obtíží, ale místo k vojenské jednotce byl odeslán do moskevské školy leteckých instruktorů. Brzy jej zachvátilo zklamání, protože svou budoucnost viděl jen jako civilní instruktor v některém z mnoha nově vznikajících aeroklubů. Chtěl létat na skutečných bojových letounech, ne se ploužit oblohou v U-2!</p>
<p>$[lastName] netušil, že se mu jeho přání splní během dovolené v červnu 1941. Po zahájení německé invaze očekával, že bude brzy mobilizován a poslán k frontové letecké jednotce. Oblastní vojenský komisař však jeho nadšené žádosti zpočátku odmítal: „Víte, že jste záložník. Na frontě se bez vás obejdou. Až vás budou potřebovat, pošleme pro vás.“ $[firstName] se s tím nesmířil. Po týdnu neustálého naléhání komisař nakonec povolil a vystavil mu mobilizační rozkaz.</p>
<p>Než mohl $[firstName] odjet na frontu, musel $[lastName] vyřídit ještě jednu věc – oznámit vedoucímu svého civilního aeroklubu, že byl oficiálně mobilizován. Šéf aeroklubu z této zprávy neměl ani trochu radost, protože mnoho jeho nejlepších instruktorů už armáda odvedla. Když se $[lastName] otočil a vyrazil ze dveří, slyšel bývalého nadřízeného, jak za ním v návalu vzteku křičí: „Dezertére!“ Na tom už ale nezáleželo – nic nemohlo $[lastName] odradit od cíle stát se plnohodnotným frontovým vojenským pilotem.</p>
<p>Po zdánlivě nekonečných měsících vojenského výcviku se přání $[lastName] splnilo: dne $[startDate] byl $[lastName] v hodnosti $[startRank] odeslán k $[startSquadronName].</p>